O přestěhování nástrojů se postarali pracovníci Technických služeb Litovel v lednu tohoto roku. Stěhování proběhlo bez komplikací a pod dohledem Městské policie. Neuniklo však ani pozornosti médií.

Následovala digitalizace ve správě Muzea Litovel. Každý kus byl nafocen z několika stran, aby se zachytily i drobné detaily jako nápisy, ojedinělé prvky výzdoby a případně i drobné vady. Takto jsou předměty nezaměnitelné. Sbírka byla již panem Sedláčkem zapsána do Centrální evidence sbírek vedené Ministerstvem kultury (CES) v roce 2010 a nyní ji ještě doplníme o dalších téměř 180 kusů. Díky tomu jsou harmoniky neprodejné a je zajištěna celistvost sbírky!

Co se dělo s harmonikami dále? Bylo nutné všechny očistit od prachu a jiných letitých usazenin. U některých došlo i k záchraně především kovových částí, na kterých se projevila rez nebo zelenavý povlak měděnky. Na větší konzervátorský/restaurátorský zásah nemá litovelské muzeum odpovídající vybavení a certifikovaného pracovníka. Je tedy důležité nezanedbat prevenci. Aby se z harmonik mohli těšit návštěvníci ještě mnoho let, je nutné zamezit neblahým vlivům prostředí, klimatické podmínky vystavení monitorovat a na základě toho je správně regulovat.

Dalším krokem byla příprava instalace. Cílem bylo vytvořit expozici, kterou si může návštěvník prohlédnout samostatně bez průvodce, a přesto si z ní odnést, co nejvíce poznatků. Instalace byla promyšlena tak, aby i naprostý laik získal základní povědomí o historii a dělení akordeonu na základě jejich konstrukce nebo využití. Především by však návštěvník měl odejít s vědomím toho, že naše země měla mistry výroby, jejichž nástroje naši zemi prezentovaly po celém světě. V tomto smyslu máme světu stále co říct díky současné hořovické výrobě...