Akordeon je vícehlasý hudební nástroj. Zvuk vzniká pomocí kovových, případně dřevěných nebo plastových jazýčků, které rozkmitává proud vzduchu. Výška tónu je dána délkou a tloušťkou jazýčku. Proud vzduchu vzniká pomocí roztahování a stlačování měchu, kdy vzduch proudí přes jazýčky oběma směry. Toho se u některých modelů harmonik využívá k tomu, že harmonika má při nádechu (roztahování měchu) a výdechu (stlačování měchu) má rozdílnou barvu zvuku. 

Konstrukce

Akordeon se skládá z "Diskantu", "Basu" a "měchu". 

Diskantová část je část melodická a hraje se na ni pravou rukou. Je buď klávesová a nebo knoflíková. Kromě kláves nebo knoflíků může obsahovat také tlačítka rejstříků, které ovlivňují charakter (barvu) tónu.

Basová část se ovládá levou rukou a obsahuje obvykle šest řad knoflíků. 

1. řada – pomocné basy (terciové tóny – velké tercie od základního tónu)
2. řada – základní basy (základní tóny)
3. řada – durové akordy (od odpovídajícího základního tónu)
4. řada – mollové akordy (od odpovídajícího základního tónu)
5. řada – dominantní septakordy (od odpovídajícího základního tónu)
6. řada – zmenšené septakordy (od odpovídajícího základního tónu)

Z toho vyplívá, že jedním prstem lze zahrát celý akord, což zjednodušuje hraní doprovodů. Taktéž basová část stejně jako diskantová může mít tlačítka rejstříků, které ovlivňují charakter a barvu tónu. 

Měch slouží k čerpání vzduchu jak do diskantové tak do basové části. Obvykle je vyroben z tvrdého papíru a je naskládán do specifického vějířovitého tvaru. Změnou rychlosti pohybu měchu se mění dynamika, neboli hlasitost nástroje. 

Zajímavosti

Lidově se akordeonu říká "dršťky" a nebo "zednický kavír". 

Akordeon patří mezi dechové nástroje, i když se přímo dech při hraní nevyužívá. Obecně je lepší říkat, že patří mezi aerofony.